něco víc o tučňácích...

      v současné době je známo 6 rodů tučňáků, které se dále dělí do 17 druhů

 

  Rod Aptenodytes

    Oba druhy tohoto rodu patří k největším a nejkrásněji zbarveným tučňákům. Jejich záda jsoumodravě šedá, na krku mají zlatožluté skvrny, prsa jsou žlutavá nebo bílá a na zobáku mají purpurové nebo fialové skvrny.

 

Tučňák císařský   (Aptenodytes forsteri  Gray 1844)


     Největší druh tučňáka,váží až 46kg a délka těla přesahuje 1m. Žije na pobřeží Antarktidy a na ostrůvcích v její blízkosti. Známe kolem 20 kolonií těchto tučňáků s počtem od 200 do 50 000 párů (Coulmanův ostrov). Současný stav se odhaduje na 240 000 hnízdících ptáků. Tučňáci císařští patří k ptákům přizpůsobeným k nejtvrdším životním podmínkám na naší planetě. V době hnízdění musí odolávat teplotám až -40°C.

tučňák císařský 

 

 

Tučňák patagónský   (Aptenodytes patagonica  Miller 1778)


     Je menší než předcházející druh - hmotnost do 21kg, délka těla do 95cm. Žije většinou ve velkých, až několikatisícových koloniích na subantarktických ostrovech Marion, Crozetových, Karguelenových, Macquariově, Heardově, a na ostrovech Falklandských.

tučňák patagonský

 

 

  Rod Megadyptes

     zahrnuje pouze jediný druh - tučňáka žlutookého

 

Tučňák žlutooký   (Megadyptes antipodes  Hombr. et Jacq. 1841)


     Hmotnost 5 - 8,7kg, délka těla 66cm. Je zabarven převážně šedobíle, má nápadnou čepičku za žlutých per a žluté oči podobné očím kočky. Hnízdí na jižní části Nového Zélandu a na ostrovech Stewartových, Campbellových a Auklandských.

tučňák žlutooký

 

 

  Rod Pygoscelis

     je zastoupen třemi druhy, jsou to tučňáci poměrně dlouhým kartáčovitým ocasem

 

Tučňák oslí   (Pygoscelis papua  Forst. 1781)


     Největší z tohoto rodu. Je šedobíle zbarvený, má nápadný oranžový zobák, hmotnost 6,2 - 8,6kg a délku těla 81cm. Je to hojný tučňák, obývající hlavně subantarktickou oblast, ostrovy Jižní Georgie, Falklandy, Crozetovy, Kerguelenovy, Heardův ostrov, některé kolonie zasahují i do antarktické zóny.

 tučňák oslí

 

 

Tučňák uzdičkový   (Pygoscelis antarctica  Forst. 1781)


     Černobílý tučňák s nápadným tmavým úzkým proužkem přes bílou bradu a tváře.Hmotnost 4,5 - 7,6kg, délka těla 68cm. Žije na ostrovech kolem jižního polárního kruhu, hnízdí v koloniích.

 tučňák uzdičkový

 

 

Tučňák kroužkový   (Pygoscelis adeliae  Hombr. et Jackq. 1841)


     Černobíle zabarvený tučňák se vyznačuje zejména bilým kroužkem kolem oka. Váží 5 - 6,5kg, měří kolem 70cm. Kromě tučňáka císařského je to jediný druh, který se dokonale přizpůsobil extrémnímu chladnému prostředí Antarktidy. Žije v tisícových koloniích, jak přímo na kontinentě, tak i na blízkých ostrovech a jeho populace se odhaduje na několik milionů kusů. K chladnu je přizpůsoben především hustším a delším peřím, kratšími končetinami a zobákem pokrytým z poloviny perním krytem.

 tučňák kroužkový

 

 

  Rod Eudyptes

      Představuje středně veliké tučňáky,svrchu tmavě šedé až černé, s bílou spodinou, s očima s hnědou nebo červenou duhovkou. Nad očima jim vyrůstají dlouhá ozdobná zlatově žlutá pera.

 

Tučňák žlutorohý   (Eudyptes chrysolophus  Brandt 1837)


     Má chocholy nad očima oranžově žluté,tváře i bradu tmavé. Dosahuje hmotnosti 4,2 - 7,5 kg a délky těla 70 cm. Je to největší druh z celého rodu. Žije v koloniích na subantarktických ostrovech - Jižní Georgia, Heardův ostrov, Marion, Kerguelenovy ostrovy, Falklandy.

 tučňák žlutorohý

 

 

Tučňák královský   (Eudyptes schlegeli  Finsch 1876)


     Má chocholy nad očima žluté,tváře a bradu bílé nebo světle šedé. Hmotnost 4,5 - 7,3 kg, délka těla 62 cm. Hnízdí jen na Macquariově ostrově.

 tučňák královský

 

 

Tučňák chocholatý   (Eudyptes atratus  Gray 1845)


     Jeho prodloužená pera směřují svými konci nahoru a vytvářejí vztyčené chocholy. Má tmavé tváře i bradu, hnědou duhovku. Váží 3,6 - 5,4 kg, délka těla 67 cm. Hnízdí ve velikých koloniích na ostrovech Bounty, Protinožců, zatoulává se i na Nový Zéland.

 tučňák chocholatý

 

 

Tučňák skalní   (Eudyptes crestatus  Miller 1784)


     Má zlatavou chocholku, která visí za očima dolů, duhovka je sytě červená. Hmotnost 2,5 - 4,5 kg, délka těla 55 cm. Tento druh žije hojněna většině subantarktických ostrovů, zasahuje až na ostrovy kolem Nového Zélandu.

 tučňák skalní

 

 

Tučňák novozélandský   (Eudyptes pachyrhynchus  Gray 1845)


     Má tváře tmavé, světle skvrnité, žlutá chocholka nad očimaodstupuje již od kořene zobáku. Hmotnost 3 - 3,6 kg, délka těla 55 cm. Žije nočním životem, hnízdí v pralesích na pobřeží jižního a jihozápadního Nového Zélandu.

 tučňák novozélandský

 

 

Tučňák snárský   (Eudyptes robustus  Gray 1845)


      Má tváře a bradu sytě černé, jinak je podobný novozélandskému. Hmotnost 3 - 5,2 kg, délka těla 53 cm. Několik set kusů tohoto druhu obývá neobydlené Snaresovy ostrovy jižně od Stewartova ostrova patřícího k Novému Zélandu.

 tučňák snárský

 

 

Rod Spheniscus

      Zahrnuje tučňáky tmavě šedé až černé barvy na hlavě a zádech, kteří mají břicho bílé, okolí oka, zobáku a tváří nepokryté peřím, přes tváře bílý pruh, na prsou příčné černé pruhy. U tohoto rodu se vyvinuly čtyři druhy.

 

Tučňák magellánský   (Spheniscus magellanicus  Forst. 1781)


      Je největším druhem tohoto rodu. Hmotnost 3,5 - 4,8 kg, délka těla 70 cm. Od ostatních druhů se jasně odlišuje dvěma příčnými pruhy přes krk a prsa. Hnízdí na pobřeží Chile, Patagonie, Ohňové země a na ostrovech Juana Fernandeze a Falklandech.

 tučňák magellánský

 

 

Tučňák Humboldtův   (Spheniscus humboldti  Meyer 1834)


      Je menší než předcházející druh. Hmotnost 4,2 - 4,9 kg, délka těla 65 cm. Má jeden široký černý pás přes prsa, lysé, červeně zabarvené okolí kořene zobáku. Hnízdí na pobřeží severního Chile, Peru a na přilehlých ostrovech.

 tučňák Humboldtův

 

 

Tučňák galapážský   (Spheniscus mendiculus  Sund. 1871)


      Nejmenší z rodu Spheniscus. Hmotnost 2,2 - 2,7 kg, délka těla 53 cm. Tváře má na rozdíl od předcházejících druhů tmavé, jen úzký bílý proužek směřuje od oka k hrdlu. Hnízdí v malých skupinách na ostrovech Albemarle a Narborough v Galapážském souostroví. Je to ze všech tučňáků nejseverněji hnízdící druh.

 tučňák galapážský

 

 

Tučňák brýlový   (Spheniscus demersus  L. 1758)


      Má nápadně široký bílý pás kolem oka, tváří a hrdla a jediný úzký černý pruh přes prsa. Hmotnost 2,9 - 3,1 kg, délka těla 70 cm. Hnízdí na ostrovech kolem jižního a jihozápadního pobřeží Jižní Afriky. Tento druh je silně ohrožen znečištěním moře, hlavně olejem z velkých tankovacích lodí, které se stále ve větším počtu plaví kolem jižního cípu Afriky.

 tučňák brýlový

 

 

Rod Eudyptula

      je zastoupený dvěma druhy, představuje nejmenší zástupce tučňáků, liší se však od ostatních též nápadně světlým, modravě šedým zbarvením hřbetní strany těla.

 

Tučňák nejmenší   (Eudyptula minor  Forst. 1781)


      Jeho hmotnost dosahuje 1,1 - 1,6 kg, délka těla 40 cm. Žije v jižní a jihovýchodní Austrálii, na Tasmánii, na ostrovech v Bassově úžině a na Novém Zélandě. Australané mu říkají fairy penguin, slovo fairy tu znamená malou noční nadpřirozenou bytost s magickými silami, což má zřejmě původ v nočním životě tohoto malého tučňáka.

 tučňák nejmenší

 

 

Tučňák bělopásý   (Eudyptula albosignata  Finsch 1874)


      Je o něco větší než předcházející druh - hmotnost 1,5 - 2 kg, délka těla 40 cm, od kterého se odlišuje bílým páskem podél okraje ploutvovitých křídel. Je poměrně málo rozšířen, hnízdí jedině na Banksově poloostrově Jižního ostrova Nového Zélandu a na ostrově Motunau. Tento druh se vyvinul zřejmě z předcházejícího druhu, podle některých autorů se oba druhy navzájem kříží.

 tučňák bělopásý

 

velikostní rozdíly mezi některými zástupci tučňáků



A - tučňák císařský (115 cm)     B - tučňák patagonský (95 cm) 
    C - tučňák oslí (81 cm)     D - tučňák magellánský(70 cm)      E - tučňák galapážský (53 cm)      F - tučňák nejmenší (40cm)      G - tučňák bělopásý (40cm)

zdrojem těchto informací byla kniha Prof. dr. Zdeňka Veselovského, CSc. Tučňáci z edice Zvířata celého světa, vydaná v roce 1984

index